Velikonoční zvyky a tradice: známé i ty méně známé
Co patří k nejčastějším velikonočním zvykům? Tradice se odlišují podle regionů, většina jich je však stejná na každém konci republiky. Víte, jak na velikonoční výzdobu domu, co upéct a jaké zvyklosti se vážou k velikonočním svátkům? Letos připadají pohyblivé svátky jara na 5. dubna, pondělí po prvním jarním úplňku. Přivítejte jaro s námi a zpříjemněte si tyto slavnostní dny.
Velikonoční výzdoba
K přivítání jara a navození té správné atmosféry vyzdobte celý byt i zahradu. Pestré barvy v čele se zelenou, žlutou a červenou rozzáří celý interiér. Venkovní dekorace jako jsou zdobené velké kraslice nebo věnce využijete na vchodových dveřích nebo u vstupu do zahrady. Vejce lze navěsit na stromy nebo keře.
Uvnitř ozdobte obývák, jídelní stůl i ložnici. Převlékněte do čistého ložního prádla s velikonočním motivem či jarními květinami v pestrých barvách. Elegantně působí čerstvé vrbové větvičky ve vázách na nočním stolečku. Dekoraci využijete také v obývacím pokoji. Zde lze vnést špetku jara novými dekoračními polštářky. Jídelní stůl a kuchyň ozdobte prostíráním, chňapkami nebo ubrusem.
Pletení pomlázky
Bez vrbové pomlázky by Velikonoce nebyly Velikonocemi. Historie pletení pomlázek z čerstvého vrbového proutí sahá až do 14. století. Podle tradic by chlapci a muži měli plést pomlázku na Bílou sobotu a ozdobit ji pouze jednou bílou stuhou. Další barevné stuhy si vykoledují u dívek. Na Velikonoční pondělí muži šlehají ženy. Šlehání symbolizuje pevné zdraví, pružnost a svěžest, kterou ženám předávají na celý nadcházející rok.
Zdobení vajec
Barvené a ozdobené kraslice jsou dárkem pro muže za vyšlehání tzv. pomlazení. Nejedná se pouze o prostý dar, vejce symbolizují nový život. Existuje mnoho technik zdobení jako je voskování, kreslení, leptání, drátování nebo klasické obarvení a nalepování obtisků. Využívají se vyfouknutá nebo uvařená vejce.
Rychlý tip. Vejce uvařená natvrdo ponořte do mísy s teplou vodou, potravinářským barvivem a trochou octa. Nechce je ponořená cca 10 minut, jemně osušte čistým ručníkem a polepte nálepkami.
Pečení a vaření
Zelený čtvrtek, čas na pečení velikonočních jidášů. Netradičně tvarované pečivo z kynutého těsta, které symbolizuje apoštola Jidáše, který zradil Krista. Den před Zeleným čtvrtkem, tedy ve Škaredou neboli Černou středu zradil Jidáš Iškariotský svého učitele. Následně zpytoval svědomí a oběsil se. Tvar velikonočního jidáše má připomínat provaz, na kterém Jidáš ukončil svůj život.
Bílá sobota, čas pro přípravu pečiva a vaření. Mazanec se podle tradic zadělává a peče právě na Bílou sobotu. Jedná se o stejné těsto, ze kterého se připravuje vánočka. Sladké kynuté těsto nechte kynout více než hodinu na teplém místě, přikryté čistou utěrkou. Následně vytvarujte malý bochánek.
Hledání pokladů
K Velkému pátku se pojí mnoho pověr a zvyků. Jedním z nich je magická síla, která zpřístupní ukryté poklady země. Místo, kde se poklad nachází podle pověry označuje zářící kapradí nebo drobné světýlko.
Řehtání a hrkání
Hrkání, řehtání, rachání i hafrování. Každý kraj, jiný název. Podle tradice všechny tyto zvuky mají nahradit zvony, které odletěly do Říma, a to v době od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty. Obyčej byl určený převážně pro chlapce, kteří chodili po vesnici, zpívali a doprovázeli se řehtáním. Hrkání probíhalo pravidelně brzy ráno, v poledne a večer. Na Velký pátek navíc v 15 hodin odpoledne, tedy v hodinu smrti Ježíše Krista. Poslední hrkání na Bílou sobotu v poledne zakončovala obchůzka po staveních a vybírání drobných koled. Tento zvyk je stále dodržován v několik vesnicích v republice.
Zpříjemněte si prožití prvních jarních dnů. Rozveselte interiér v barvách probouzející se přírody. Pusťte první sluneční paprsky do prostoru a dodejte mu energii. Ať už vyberte maličkosti nebo větší kousky nábytku sázejte na přírodní materiály.